Hafánci a "veverky"
Protože miluju zvířátka a nejvíc na světě miluju svoje pejsánečky, rozhodla jsem se založit tuhle rubriku. Když vznikal tento blog, věděla jsem, že chci psát o něčem, co mám ráda, co mě baví. Potom od vás na mé fb stránce přišel nápad, abych psala něco ze života svých mazlíčků. Protože máme doma s přítelem dva hafany, tři morčata a u rodičů ještě kočičku, myslím, že toho bude na psaní docela dost :)
Teď bych vám ale měla svou rodinku představit.
Nejmladší člen se jmenuje sir Charles, je mu 14 měsíců a patří do plemene sheltie.
Ano, krasavec blue-merle barvy s překrásnýma pomněnkově modrýma očkama a nevinným pohledem, který se ale umí pěkně rychle proměnit v šibalský. Rád a hlasitě štěká, místo vrčení bručí a to jenom tehdy, když se chce přetahovat o hračku, lítá jako torpédo, stele si peřinu a miluje Jessíčka a Ječinku.
Jessie je náš miláček špicík, tvrdohlavec a milovník, pořádný hlídač a Charlíkův učitel. Přinesla jsem si ho z útulku jako maličkou kouličku, a dlouho jsem žila v přesvědčení, že z tohohle prostě nemůže vyrůst pes, ale medvídek. Jessíček zbožňuje výlety autem a má rád svůj klid - takže si zaslouženě užívá volné chvíle bez Charlika a jeho oblizování a pošťuchování. Na procházkách si rád počuchá a lítá deset metrů
napřed, protože ví, že to jeho paničku spolehlivě vytočí :)
No a třetí hrdinové dnešního vyprávění jsou trojka Čipík, Elsa a Buffík.
Ano, jsou to morčičáci, tedy morčátka. V překladu pro Jessíka veverky.
Jessíček zbožňuje naše veverky asi v takovém smyslu, že by je ze všeho nejradši vzal do papuly a pořádně s nima zatřepal. Jojo, jakmile se krájí zeleninka a veverky čeká papání, Jessíček startuje motory, kňučí u jejich klece a žárlivě je sleduje. Stejně spolehlivě zabírá i mlaskání, to se Jessíček okamžitě vrhá k misce a honem hltá granule - co kdyby mu je veverky náhodou snědly!
To Charlíček je opačný případ. Charlíček jakožto mírumilovný tvoreček má veverky moc rád. Rád je olizuje, strká do nich čumáčkem a mucká se s nima. Veverky už to v takové lásce nemají. Povětšinou reptají a navzájem si stěžují. Stačí ale podrbat na zádíčkách a už si spokojeně trlikají.
Na ukázku tu pro vás mám několik názorných fotek našeho domácího soužití :)
