Michaela Burdová

"Popravdě jsem nečekala, že se mi kniha bude až tolik líbit (nebo vůbec líbit, když jsme u toho). Ze Syna pekel, který vyšel před pár lety u Fragmentu, jsem nebyla moc nadšená a řekla jsem si, že nejsem autorčina věková skupina a tím to pro mě hasne.... no, možná nejsem, ale to ani tahle kniha. Určitě věřím, že dokáže zaujmout dospělé čtenáře a to i ty náročnější. 

Jistě, válka bohů, apokalypsa, mocná hrdinka... všecho už tu bylo, dnes moc originální není nikdo, ale tahle kniha se o to dost snaží. Možná proto je prvních... padesát?... stran spíš matoucích, člověk se ocitne v neznámé zemi s několika "hlavními" postavami, z nichž vlastně žádná ani není člověk (tak si poraď čtenáři a zapni fantazii), všude je moc divných názvů a zdá se, že se v knize vlastně nic neděje a postavy nemají společného ale vůbec nic... 

A pak se všechno začně spojovat a spojuje se to až do konce (který mě teda ale fakt nasral :D kdy bude pokračování?)... nespojí se vše najednou, takže se z toho nestane zmatek nad zmatek nedávající vlasně smysl s ohledem na zbytek knihy (jak to umí spousta autorů YA), ale předvídat taky není až tak jednoduché (jako u ostatních YA). Všeho je tu tak akorát. A já jsem vážně spokojená. 

K nadšení už mi chybí dvě maličkosti: za prvé překlepy, což je u české knihy docela škoda (nějak jsem zvyklá, možná omyl, že spíš v překladech bývá dost chyb), změny jména Sameta na Sametha a zpět.... a pak přímá řeč, která je sem tam nespisovná a sem tam ano (proti spisovnosti u přímé řeči nic nemám, když má důvod.... a tady postrádá, protože tak spisovno-nespisovně mluví vlastně všechny postavy, ne třeba jen určitá rasa nebo osoba). Hnidopich, já vím, ale vadilo mi to. 

Každopádně vřele doporučuju. Já se bavila, knihu jsem čelta si dva týdny, což je dost, ale zase po částech vždycky cestou někam a teď mi bude docela chybět, že nemůžu prostě pokračovat... 

P.S. Ten konec...!"

-Nel-ly, databazeknih.cz